Vytvoření informačních pokynů
První otázka: O čem můžeme psát?
Tato otázka je již částečně zodpovězena na hlavní stránce tohoto webu:
"Naším cílem je pokrýt všechny služby se všemi funkcemi, které Disroot poskytuje, pro všechny platformy a/nebo operační systémy, jakož i co největší počet klientů pro nejrozšířenější zařízení "
Můžeme tedy psát o softwaru poskytovaném společností Disroot, o tom, jak fungují a co s nimi můžeme dělat. To se zdá být zcela zřejmé, dokud si nepoložíme otázku, zda všichni používáme ve svých počítačích nebo mobilních zařízeních stejný operační systém.
Skutečnost, že se zaměřujeme výhradně na používání, propagaci a šíření svobodného a otevřeného softwaru (a proto jsou naše návody psány především pro GNU/Linux), by nás neměla přimět k tomu, abychom zapomněli, že existuje mnoho lidí, kteří se rozhodli používat proprietární software a jejich přístup k našim službám nesouvisí s etickými nebo politickými důvody, ale s pragmatickými.
Proto výslovně říkáme:
V tomto případě je to zřejmé z toho důvodu, že se jedná o zásadní požadavek: > "pro všechny platformy a/nebo operační systémy, jakož i pro co největší počet klientů pro nejrozšířenější zařízení ".
Základní seznam hlavních operačních systémů, které se snažíme pokrýt, je následující:
- GNU/Linux, Microsoft Windows a Apple macOS na stolních a přenosných počítačích a
- Google Android, Apple iOS, Jolla Sailfish OS a Microsoft Windows Mobile na mobilních zařízeních.
Každý, bez ohledu na operační systém, který používá, může spolupracovat tím, že napíše, jak službu používat. Nezapomeňte, že nejdůležitější je zpřístupnit informace komukoli.
Druhá otázka: Pro koho jsou návody určeny?
V zásadě může služby Disroot používat každá osoba starší 16 let. Můžeme však myslet i na to, že každý z nás má například příbuzné a známé, které by rád seznámil s používáním společensky etických a technicky užitečných nástrojů, nebo to třeba chtějí udělat sami.
Při psaní návodu na použití tedy musíme myslet na to, že informace musí být srozumitelné komukoli bez ohledu na věk nebo technické znalosti. Samozřejmě vždy existují programy, které jsou složitější než jiné, ale to by nemělo znamenat, že se nebudeme snažit, aby se je mohl naučit kdokoli.
To vede k následující otázce.
Třetí otázka: Jaký typ jazyka bychom měli používat?
Aby byly návody co nejpřístupnější nejen uživatelům, ale i těm, kteří nám pomáhají s jejich překladem, musíme používat angličtinu v co nejméně neformální podobě. To znamená vyhnout se používání odborného žargonu, slangu nebo jazykových zkratek (například je vhodnější psát "nebude" místo "nebude"). Musíme mít také na paměti, že tyto příručky by mohly být použity nebo přeloženy jinými projekty, které poskytují podobné služby nebo software, a chceme, aby jim úkol jejich úpravy zabral co nejméně času. V případech, kdy se nevyhneme použití odborných termínů, musíme stručně vysvětlit jejich význam nebo odkázat na externí zdroj (např. článek na Wikipedii), který tak učiní.
Čtvrtá otázka: Pokud jde o překlady, měly by být doslovné?
Ačkoli neexistuje konkrétní a účinná metoda, existují přinejmenším dvě důležité věci, které bychom měli mít při překladu na paměti.
- Pochopit text návodu k použití integrálně. Než začneme překládat, je vhodné si celý text přečíst a "zachytit" jeho podstatu: "o čem je", "jak jsou informace prezentovány a/nebo strukturovány", "je těžké/snadné je pochopit" atd. To nám pomůže identifikovat kontext slov a výrazů, které se v daném dokumentu objevují a jejichž význam na něm závisí.
- Sledování původního textu je zásadní, stejně jako zachování jeho plynulosti. Někdy bychom mohli narazit na slova nebo výrazy, které jsou do našeho jazyka opravdu těžko přeložitelné nebo dokonce nepřeložitelné. Musíme si tedy dávat pozor, abychom je nevynechali nebo příliš nezměnili jejich původní význam, protože to může ovlivnit celkové vyznění řádku, odstavce nebo celého dokumentu. Pokud máme pochybnosti o některých úpravách, můžeme se vždy poradit nebo zeptat v chatu Howto.
Doslovnost překladu tedy nemusí vždy vést k souvislému textu. Pokud je nutné provést úpravy výrazů nebo slov, musí být co nejvěrnější původnímu významu dokumentu.
A konečně, před odesláním překladu je vždy třeba provést jeho korekturu. Velmi často se totiž objevují drobné opakující se chyby nebo nesrovnalosti a jejich včasná oprava zabrání tomu, aby nám byl překlad vrácen.
